Společnosti

Alois Rašín – ministr První republiky, Muž 28. října prozatímně první a poslední oběť atentátu v naší historii

Před ČSR
Život Rašínův byl de facto od raných let předurčen k boji proti Habsburkům a orodování za samostatný český, potažmo československý, stát. Narodil se 18.9. 1867, jako nejnadanější z dětí Rašínů byl poslán na studia. Vybral si práva a advokacii Již tady dával najevo i své stinné povahové rysy – byl velmi tvrdohlavý, občas rebel, a hlavně český nacionalista, což nebyla v době fungování    c. a k. mocnářství zrovna dobrá volba. To si uvědomil, když byl po studiích za protistátní jednání        2 roky vězněn. pozdější typ „Kč“
 
Po opuštění věznice se věnoval své profesi, ovšem zároveň vstoupil do politiky. Díky členství v pravicovém hnutí „české buržoazie“ poznal JUDr. Karla Kramáře, s kterým si minimálně v politice rozuměl, a spolu s několika spolustraníky založili stranu „Mladočeši“.
1. světová válka znamená zlom nejen v Rašínově životě. Spoluzakládá odbojovou organizaci „Mafie“, jejímiž členy jsou i prof. JUDr. PhDr. Edvard Beneš a prof. PhDr. TGM, jejíž cílem je podpořit Masaryka v zahraničí, kde bude prosazovat vznik Československa.
Skupina je odhalena a Rašín s Kramářem jsou odsouzeni k trestu smrti za velezradu. R. 1916 však umírá císař Franz Josef I. a jeho nástupce Karel I. je oba omilostní, paradoxně si tak ublíží. „Mafie“ je totiž okamžitě obnovena a pak je tu již 28. říjen 1918 a vznik Československa, který právně zajistí Rašín napsáním „zákona o zřízení samostatného státu československého“. Tyto a další dokumenty podepíše Rašín a s ním A. Švehla, J. Stříbrný, V. Šrobár a F. Soukup, této pětici se začne říkat „Muži 28. října“.
V ČSR
V 1. čs. vládě v čele s Kramářem jakožto ministr financí na přelomu února a března 1919 dá armádou obsadit hranice a stát absolutně izoluje, vyhlásí „měnovou odluku“ a okamžitě dává okolkovat veškeré peníze. Zaniká tak c. a k. měna a vzniká „Kčs“, měnu stabilizuje a svou vlast tak ochrání před hyperinflací. Zanedlouho však prohrává ve volbách.Rašínovo nábřeží v Praze
R. 1922 je opět ministrem financí, je však ještě radikálnější. Odmítl odměny pro čs. legie s výrokem „práce pro národ se neplatí“ a vytvořil „deflační opatření“ za cílem stabilizovat měnu a utvořit státní rezervy ve zlatě. Výsledkem je velký triumf čs. měny, růstem kurzu vůči světové měně ale logicky oslabila konkurence a vývoz. Stoupá nezaměstnanost a prezident TGM chystá odvolání Rašína stejně jako vláda odvolá jeho opatření, ačkoliv Rašín vše mínil zcela ve prospěch státu, dle okolí selhal.  
Ráno 5.1. 1923 je postřelen do zad před svým bytem v Praze, atentátníkem je mladý komunista J. Šoupal. Kulka se zasekne v páteři, ministr ochrne a umírá v bolestech 18.2. 1923 stár 55 let.
Rašín díky svému dílu, byť s oním radikalismem, bezpochyby patří na vrchol našich dějin po bok TGM, Beneše a dalších.